Dobrý den, dostali jste se správně na nejúplnější stránky o Moravském krasu na internetu, které jsou součástí Stránek cestovatele Toma. Nabízejí vám informace o jeskyních, památkách, obcích, turistických a cyklistických tras a široký popis zajímavostí. Nyní si můžete přečíst úvod k
Moravskému krasu nebo k
okolí. Přeji Vám příjemné brouzdání po Moravském krase.
Moravský kras
Moravský kras je území, které začíná na severním okraji Brna a táhne se na sever až ke Sloupu. Na délku má 24 kilometrů, ovšem široký je 2-6 kilometrů. Od roku 1956 je chráněnou krajinou oblastí na ploše 92 km
2. Je to velmi pěkné území tvořené devonským vápencem starým 350 milionů let, který vznikl v době prvohor na dně moří ze schránek živočichů. Nynější stav je dán až z doby, kdy se utvářela říční síť a došlo k erozním činnostem. Do puklin se dostávala voda a vlivem rozpouštění vápevce vodou zde došlo k postupnému zvětšování děr až do nynější doby, kdy je známo přes 1000 jeskyní. Voda, která sem přitékala z okolí, vytvořila nejprve hluboká kaňonovitá údolí a potom složitý podzemní říční systém. Vápencové oblasti pokračují v malých kouskách dále na sever: je to Němčický kras,
Vratíkovský kras a Mojetínský hřbet. Podrobnosti o zajímavostech v jednotlivých odkazech na části Moravského krasu.
Návštěvní řád
Krápníky
Voda vniká ze zemského povrchu puklinami ve vápenci, pukliny se vlivem rozpouštění vápence vodou rozšiřují a vznikají jeskyně. Voda v jeskyních stále prostupuje a rozpouští vápenec. Na stěnách vznikají vápencové povlaky a vodopády, ve volném prostoru se kapka oddělí od stropu a dopadá na zem. Postupně tak krápník narůstá až se spojí. Pro tyto stupně vzniku krápníků existují odborná slova:
stalagmit-krápník rostoucí ze ze země;
stalagtit-krápník rostoucí ze stropu;
stalagnát-krápník,který je spojený.
Jen pro představu, 1 mm3 krápníku roste 15 roků, slovy: jeden milimetr krychlový
krápníku roste patnáct let. U dutých krápníčků, takzvaných brček, kdy voda nestéká po krápníku ale protéká jím, je délka růstu 1 mm3 3 roky.
Rostlinstvo
Rostlinstvo Moravského krasu je velmi bohaté. Rostou zde teplomilné i horské rostliny. Je to dáno díky teplotní inverzi v hlubokých kaňonovitých údolích, kam slunce přes celý den skoro nezasvítí. Ze dřevin zde roste velmi ohrožený tis červený. Ze vzácných rostlin roste v propasti Macocha severská kruhatka mathiolova. Jde o jediný výskyt této rostliny ve střední Evropě. Mezi významné horské rostliny zde patří jelení jazyk, brambořík nachový, měsíčnice, lomikámen vždyzelený a ploštičník. Naopak teplomilné rostliny zastupují koniklec velkokvětý, kavyl úzkolistý a kozinec rakouský. Moravský kras botanikové přezdívají kapradinovou zahrádkou, protožu tu roste velký počet kapraďorostů.
Les
Území Moravského krasu pokrývá z 60% les. V minulosti byly velké plochy lesa káceny pro potřebu výroby vápna a dřevěného uhlí, používaného v tavících pecích k výrobě železa. V okolí těchto míst a obcí byl les vykácen. V roce 1805 se přistoupilo k zalesňování americkou borovicí černou, od roku 1830 se zde začal vysazovat v monokulturách smrk. Snad proto, že vlastníkem místních lesů byly Lichtenštejnové, kteří měli rozsáhlé lesy na severní Moravě a zdejším lesům proto nebyla věnována taková pozornost, se v Moravském krase zachovaly původní lesy. Dalším činitelem byla nepřístupnost území a strmost strání znemožňující těžbu. Nyní jsou zbytky původního lesa chráněny v mnoha rezervacích s původním složením lesa s převahou buku s příměsemi jedle, smrku, javoru. Na slunných jížních stráních roste především dub a lípa.
Živočišstvo
Zvířena v oblasti Moravského krasu není nijak zvlášť odlišná od ostatního území. Žijí zde všechny běžné druhy savců. Z těch větších to jsou srnci, mufloni, prasata, zajíci a na severu území jeleni. V říčce Punkvě a ve Svitavě žijí pstruzi. Významný je život v jeskyních, kde přezimuje nejvíce druhů netopýrů v České republice. Najdete tu také všechny druhy ptactva, na skalách v Moravském krase navíc hnízdí sokol stěhovavý, drozd skalní a výr. Na březích rybníků Olšovce a Budkovanu lze spatřit lysku černou, čírku obecnou, roháče, rákosníka a lindušku luční.
O Pálení vápna
O Zpracování a tavení železné rudy
Práce Jihomoravský kraj
Okolí Moravského krasu